Odvody z DPP 2024: Co se mění a kolik zaplatíte

Hranice pro odvody zdravotního a sociálního pojištění

U dohody o provedení práce v roce 2024 dochází k významným změnám v oblasti odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Klíčovou hranicí zůstává částka 10 000 Kč měsíčně, která určuje, zda zaměstnanec a zaměstnavatel musí odvádět pojistné či nikoliv. Pokud měsíční příjem z DPP nepřesáhne tento limit, nevzniká povinnost platit zdravotní ani sociální pojištění. To znamená, že zaměstnanec obdrží celou částku pouze sníženou o případnou daň z příjmu.

V případě, že měsíční výdělek z dohody o provedení práce přesáhne hranici 10 000 Kč, vzniká povinnost odvádět jak zdravotní, tak i sociální pojištění. Zaměstnavatel v takovém případě musí odvést 24,8 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění z celé částky, nikoliv pouze z části přesahující limit. Zaměstnanec pak odvádí 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění.

Je důležité si uvědomit, že při překročení limitu se pojistné odvádí z celé částky odměny, nikoli pouze z části nad limit. To může mít významný dopad na čistý příjem zaměstnance. Například při hrubé odměně 10 100 Kč se pojistné vypočítává z celé této částky, nikoliv pouze ze 100 Kč nad limit. Proto je vhodné důkladně zvážit nastavení výše odměny, zejména pokud se pohybuje blízko hranice 10 000 Kč.

Pro rok 2024 také platí, že pokud má zaměstnanec více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, posuzuje se limit 10 000 Kč u každého zaměstnavatele samostatně. Příjmy z různých DPP se pro účely odvodů nesčítají. To znamená, že teoreticky může mít pracovník několik dohod o provedení práce, každou s příjmem do 10 000 Kč, a stále nebude muset odvádět pojistné.

Zaměstnavatelé musí věnovat zvýšenou pozornost evidenci příjmů z DPP a správnému výpočtu odvodů. V případě překročení limitu jsou povinni přihlásit zaměstnance k pojištění a provést příslušné odvody. Nedodržení těchto povinností může vést k sankcím ze strany správy sociálního zabezpečení či zdravotních pojišťoven.

Pro studenty a důchodce platí stejná pravidla jako pro ostatní zaměstnance na DPP. Jejich status nemá vliv na hranici pro odvody pojistného. Jediným rozdílem může být možnost uplatnění slevy na dani v případě studentů. Je také důležité připomenout, že limit 10 000 Kč se vztahuje k měsíčnímu příjmu, nikoliv k celkové částce za rok, a že maximální rozsah práce na DPP je stále omezen na 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.

Změny limitu pro srážkovou daň

Od ledna 2024 dochází k významné změně v oblasti srážkové daně u dohod o provedení práce, která ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Limit pro uplatnění srážkové daně se zvyšuje z dosavadních 10 000 Kč na 20 000 Kč měsíčně. Tato úprava představuje zásadní novinku v systému zdanění příjmů z DPP a přináší větší flexibilitu pro pracovníky s vyššími měsíčními výdělky.

Srážková daň ve výši 15 % se nově bude aplikovat na příjmy až do hranice 20 000 Kč měsíčně, pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani. V případě, že celkový měsíční příjem z DPP přesáhne limit 20 000 Kč, bude se příjem danit jako běžná mzda prostřednictvím zálohové daně. Tato změna reflektuje současnou ekonomickou situaci a růst mezd v České republice.

Pro zaměstnance, kteří pracují na více dohod o provedení práce současně, je důležité vědět, že limit 20 000 Kč se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně. To znamená, že pracovník může mít teoreticky více DPP u různých zaměstnavatelů, přičemž u každého z nich může využít srážkovou daň do limitu 20 000 Kč měsíčně. Nicméně je třeba mít na paměti, že celkový roční limit 300 hodin na jednoho zaměstnavatele zůstává nezměněn.

Zvýšení limitu pro srážkovou daň má významný dopad na administrativní zátěž. Zaměstnavatelé mohou nyní využívat zjednodušený režim zdanění pro větší objem výplat, což vede k efektivnějšímu zpracování mezd. Pro zaměstnance to znamená, že příjmy zdaněné srážkovou daní nemusí uvádět v ročním daňovém přiznání, pokud nemají jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob.

Důležitým aspektem je také vztah k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Hranice pro povinné odvody pojistného zůstává na úrovni 10 000 Kč měsíčně, což vytváří určitou diskrepanci mezi limitem pro srážkovou daň a limitem pro odvody pojistného. V praxi to znamená, že příjem mezi 10 000 Kč a 20 000 Kč bude podléhat odvodům pojistného, ale stále může být zdaněn srážkovou daní.

Zaměstnavatelé musí této změně přizpůsobit své mzdové systémy a postupy. Je nezbytné správně nastavit parametry výpočtu daně a zajistit, aby byly dodrženy všechny zákonné povinnosti. Změna limitu pro srážkovou daň také ovlivňuje způsob vykazování příjmů v měsíčních přehledech pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Pro správnou implementaci těchto změn je doporučeno konzultovat postup s účetními nebo daňovými poradci, zejména v případech, kdy zaměstnavatel využívá více typů pracovněprávních vztahů současně.

Výpočet čisté mzdy z DPP

Z dohody o provedení práce se v roce 2024 odvádí daně a pojistné podle výše měsíční odměny. Klíčovou hranicí je částka 10 000 Kč měsíčně. Pokud je odměna do této částky včetně, zaměstnanec odvádí pouze 15% srážkovou daň, a to v případě, že nepodepsal prohlášení poplatníka. Při podepsaném prohlášení se uplatní zálohová daň, od které lze odečíst slevy na dani.

Při překročení hranice 10 000 Kč měsíčně vzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. Sazba sociálního pojištění činí 6,5 % pro zaměstnance a 24,8 % pro zaměstnavatele. Zdravotní pojištění se odvádí ve výši 4,5 % za zaměstnance a 9 % platí zaměstnavatel. V tomto případě se vždy uplatňuje zálohová daň bez ohledu na podepsané prohlášení poplatníka.

Pro výpočet čisté mzdy z DPP v roce 2024 je nutné zohlednit několik faktorů. Základem je hrubá mzda, od které se odečítají příslušné odvody. Při výdělku do 10 000 Kč a nepodepsaném prohlášení se odečte pouze 15% srážková daň. Výsledná částka je konečnou čistou mzdou. Například při hrubé mzdě 9 000 Kč činí srážková daň 1 350 Kč a čistá mzda je tedy 7 650 Kč.

V případě překročení limitu 10 000 Kč se výpočet komplikuje. Od hrubé mzdy se nejprve odečte sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance (celkem 11 %). Následně se vypočítá superhrubá mzda, která zahrnuje i pojistné placené zaměstnavatelem. Z této částky se vypočte 15% zálohová daň. Pokud má zaměstnanec podepsané prohlášení, může si od vypočtené daně odečíst slevy na dani, především základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně).

Zaměstnavatel musí také zohlednit minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, který v roce 2024 činí 18 900 Kč. Pokud je skutečný příjem nižší, ale překračuje hranici 10 000 Kč, musí zaměstnanec doplatit zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Toto pravidlo neplatí pro osoby, za které platí pojistné stát (například studenti, důchodci nebo rodiče na rodičovské dovolené).

Pro správný výpočet čisté mzdy je důležité také zohlednit případné další příjmy z jiných pracovních poměrů nebo dohod. Součet všech příjmů může ovlivnit výši odvodů a daní. Zaměstnanec by měl vždy zvážit, zda je pro něj výhodnější podepsat prohlášení poplatníka, zejména pokud má více souběžných pracovních vztahů. Prohlášení lze mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele ve stejném období.

Souběh více dohod o provedení práce

V případě souběhu více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů je třeba věnovat zvýšenou pozornost sledování limitů pro odvody. Od roku 2024 se posuzuje limit 10 000 Kč pro zdravotní a sociální pojištění za každou dohodu samostatně. To znamená, že pokud má pracovník uzavřeno více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, každá z těchto dohod má svůj vlastní limit.

Prakticky to funguje tak, že pokud má zaměstnanec například tři různé dohody o provedení práce u třech různých zaměstnavatelů a u každé z nich nepřesáhne měsíční výdělek 10 000 Kč, neodvádí se z žádné z těchto dohod pojistné. Tento princip platí i v případě, že by součet všech výdělků z různých DPP přesáhl 10 000 Kč měsíčně. Je však důležité si uvědomit, že tento systém se vztahuje pouze na dohody u různých zaměstnavatelů.

Situace je odlišná v případě, kdy má pracovník uzavřeno více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. U jednoho zaměstnavatele se příjmy ze všech dohod o provedení práce sčítají. Pokud tedy součet odměn z více DPP u stejného zaměstnavatele přesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč, vzniká povinnost odvodu pojistného ze všech těchto dohod, a to i zpětně z částek pod 10 000 Kč.

Zaměstnavatelé musí být obzvláště obezřetní při evidenci a výpočtu odvodů, zejména pokud zaměstnávají jednoho pracovníka na více dohod o provedení práce. Je nutné sledovat celkovou výši měsíční odměny a v případě překročení limitu zajistit správný odvod pojistného. Nedodržení těchto pravidel může vést k dodatečným doměrkům pojistného a případným sankcím ze strany správy sociálního zabezpečení či zdravotních pojišťoven.

Pro zaměstnance je důležité si uvědomit, že pokud má více dohod u různých zaměstnavatelů, musí každému z nich poskytnout informace pro správné určení výše odvodů. Zároveň je třeba pamatovat na roční limit 300 hodin u každého zaměstnavatele, který platí i nadále bez ohledu na výši odměny či počet souběžných dohod.

V kontextu daňových odvodů platí, že příjem z dohody o provedení práce podléhá srážkové dani 15 %, pokud měsíční odměna nepřesahuje 10 000 Kč a zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani. Při překročení této hranice nebo při podepsaném prohlášení se příjem zdaňuje jako běžná mzda zálohovou daní. Tyto principy platí pro každou dohodu samostatně, bez ohledu na případný souběh s jinými dohodami.

Maximální rozsah práce na DPP

Dohoda o provedení práce je oblíbeným typem pracovněprávního vztahu, který má jasně stanovené limity. Maximální rozsah práce na DPP je zákonem omezen na 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Tento limit je nepřekročitelný a platí pro rok 2024 stejně jako v předchozích letech. Je důležité si uvědomit, že těchto 300 hodin se počítá souhrnně pro všechny činnosti vykonávané u stejného zaměstnavatele, i když se jedná o různé druhy práce.

Zaměstnanec může mít současně uzavřeno více dohod o provedení práce s různými zaměstnavateli, přičemž u každého z nich může odpracovat zmíněných 300 hodin ročně. Limit se tedy vztahuje vždy k jednomu zaměstnavateli, nikoliv k celkovému součtu všech DPP. Zaměstnavatel je povinen vést evidenci odpracovaných hodin, aby bylo možné kontrolovat dodržování tohoto limitu.

Pro rok 2024 zůstává zachována také důležitá hranice měsíčního příjmu 10 000 Kč, která určuje povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. Pokud je měsíční odměna z DPP vyšší než tento limit, vzniká povinnost odvádět pojistné jak na straně zaměstnance, tak zaměstnavatele. To může významně ovlivnit čistý příjem pracovníka i náklady zaměstnavatele.

Při plánování rozsahu práce je třeba brát v úvahu nejen celkový limit 300 hodin, ale také rozložení práce v průběhu roku. Zaměstnavatel by měl práci organizovat tak, aby nedošlo k překročení limitu, což by mohlo vést k neplatnosti dohody. Doporučuje se průběžně sledovat stav odpracovaných hodin a plánovat práci s dostatečnou rezervou.

V případě, že se blíží vyčerpání ročního limitu, je možné zvážit přechod na jiný typ pracovněprávního vztahu, například dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo pracovní smlouvu. Každá z těchto alternativ má své specifické podmínky a limity, které je třeba zohlednit při rozhodování o nejvhodnější formě spolupráce.

Překročení limitu 300 hodin může mít závažné právní důsledky. Inspektorát práce může při kontrole udělit zaměstnavateli vysokou pokutu za porušení pracovněprávních předpisů. Navíc práce vykonávaná nad tento limit není právně krytá dohodou o provedení práce, což může způsobit komplikace v případě pracovního úrazu nebo jiných pojistných událostí.

Pro zaměstnavatele je také důležité správně evidovat práci na DPP v souvislosti s případnými kontrolami ze strany úřadů. Evidence by měla obsahovat nejen počet odpracovaných hodin, ale také přesný popis vykonávané činnosti a výši odměny. Tyto záznamy mohou být klíčové při prokazování dodržení zákonných limitů a správného výpočtu odvodů.

Odvody z DPP v roce 2024 jsou jako daňová povinnost - nevyhneš se jim, ale když víš, jak na to, můžeš je optimalizovat a ušetřit

Radmila Kovářová

Povinné odvody při překročení limitů

V případě překročení stanovených limitů u dohody o provedení práce v roce 2024 nastává povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. Klíčovým limitem je částka 10 000 Kč měsíčně. Pokud příjem z DPP přesáhne tento limit, zaměstnavatel musí provést odvody jak za zaměstnance, tak za sebe jako zaměstnavatele.

Při překročení limitu se zdravotní pojištění počítá sazbou 13,5 %, přičemž zaměstnavatel hradí 9 % a zaměstnanec 4,5 % z hrubé mzdy. V oblasti sociálního pojištění činí celkový odvod 31,3 %, kde zaměstnavatel odvádí 24,8 % a zaměstnanec 6,5 % z hrubé mzdy. Je důležité si uvědomit, že tyto odvody se vztahují na celou částku, nikoliv pouze na část převyšující limit.

Zaměstnavatel má v takovém případě povinnost přihlásit zaměstnance k pojištění, a to nejpozději do 8 dnů od překročení limitu. Tato povinnost platí i v případě, že k překročení limitu došlo součtem více dohod o provedení práce u stejného zaměstnavatele. Pokud má zaměstnanec více DPP u různých zaměstnavatelů, posuzuje se každá dohoda samostatně.

V praxi to znamená, že při hrubé měsíční odměně například 12 000 Kč musí zaměstnavatel odvést za zaměstnance zdravotní pojištění ve výši 1 080 Kč (9 %) a sociální pojištění ve výši 2 976 Kč (24,8 %). Zaměstnanec pak ze své hrubé mzdy odvede 540 Kč na zdravotní pojištění (4,5 %) a 780 Kč na sociální pojištění (6,5 %).

Překročení limitu má také vliv na daňové zatížení. Zatímco při příjmu do 10 000 Kč měsíčně lze uplatnit srážkovou daň 15 %, při překročení limitu se příjem zdaňuje jako běžný příjem ze závislé činnosti formou zálohové daně. To znamená, že zaměstnanec může uplatnit slevy na dani a daňová zvýhodnění, ale zároveň musí tento příjem zahrnout do svého daňového přiznání.

Pro zaměstnavatele znamená překročení limitů zvýšenou administrativní zátěž, neboť musí vést evidenci pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Je také nutné vystavovat měsíční přehledy o platbě pojistného a evidenční listy důchodového pojištění. Zaměstnavatel by měl proto pečlivě sledovat výši vyplácených odměn a případně zvážit alternativní formy pracovněprávního vztahu, pokud se předpokládá pravidelné překračování stanovených limitů.

V roce 2024 je také důležité zmínit, že při překročení limitu vzniká zaměstnanci nárok na náhradu mzdy v případě dočasné pracovní neschopnosti od zaměstnavatele za první dva týdny nemoci. Současně se tyto odpracované doby započítávají pro účely důchodového pojištění, což může být pro některé zaměstnance významným benefitem z hlediska budoucího důchodového zabezpečení.

Výhody a nevýhody DPP 2024

Dohoda o provedení práce nabízí v roce 2024 řadu výhod i nevýhod, které je třeba důkladně zvážit před jejím uzavřením. Hlavní výhodou DPP zůstává limit 10 000 Kč měsíčně, do kterého zaměstnanec nemusí platit zdravotní ani sociální pojištění. Tato hranice představuje významnou úsporu jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, který také nemusí odvádět pojistné za pracovníka.

Odvody DPP 2024	Do 10.000 Kč/měsíc	Nad 10.000 Kč/měsíc
Zdravotní pojištění	Neplatí se	13,5 %
Sociální pojištění	Neplatí se	31,3 %
Daň z příjmu	15 %	15 %
Podepsané prohlášení k dani	Možné	Možné
Maximální roční limit hodin	300 hodin	300 hodin

Další podstatnou výhodou je flexibilita pracovního vztahu. DPP umožňuje práci podle aktuálních potřeb obou stran, což je ideální zejména pro studenty, důchodce nebo osoby hledající přivýdělek ke svému hlavnímu zaměstnání. Administrativní náročnost je také výrazně nižší ve srovnání s klasickým pracovním poměrem, což oceňují především menší firmy a živnostníci.

Na druhou stranu je třeba zmínit i významné nevýhody. Roční limit 300 hodin u jednoho zaměstnavatele může být pro některé pracovníky omezující, zejména pokud potřebují stabilnější příjem. Při překročení měsíčního limitu 10 000 Kč vzniká povinnost odvádět pojistné, což může významně snížit čistý výdělek. V takovém případě se odvody počítají z celé částky, ne pouze z části přesahující limit.

Další nevýhodou je absence některých zaměstnaneckých benefitů. Pracovníci na DPP nemají nárok na placenou dovolenou, příplatky za práci o víkendech či svátcích, pokud není dohodnuto jinak. Také nemají automaticky nárok na náhradu mzdy v případě nemoci, což může být problematické při dlouhodobější pracovní neschopnosti.

V roce 2024 je důležité zmínit i aspekt důchodového zabezpečení. Pokud příjem z DPP nepřesáhne limit 10 000 Kč měsíčně, doba práce se nezapočítává do důchodového pojištění. To může být nevýhodné pro osoby, které potřebují získat potřebnou dobu pojištění pro nárok na důchod.

Specifickou výhodou DPP je možnost souběhu s evidencí na úřadu práce, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tato možnost přivýdělku je často využívána uchazeči o zaměstnání, kteří si chtějí přilepšit k podpoře v nezaměstnanosti.

Pro zaměstnavatele představuje DPP způsob, jak flexibilně reagovat na sezónní výkyvy nebo krátkodobé projekty. Mohou tak optimalizovat své personální náklady a zároveň nabídnout zajímavé pracovní příležitosti. Nicméně musí pečlivě sledovat limit 300 hodin a výši odměn, aby nedošlo k porušení zákonných podmínek.

Z pohledu daňové optimalizace je DPP zajímavá možnost především pro osoby s podepsaným prohlášením k dani, které mohou uplatňovat slevy na dani a daňová zvýhodnění. Při výdělku do 10 000 Kč měsíčně a podepsaném prohlášení může být výsledná daňová povinnost nulová, což dělá z DPP velmi atraktivní formu přivýdělku.

Pravidla pro studenty a důchodce

Pro studenty a důchodce platí v roce 2024 specifická pravidla týkající se odvodů z dohody o provedení práce. Studenti do 26 let mohou využít určitých výhod, pokud předloží zaměstnavateli potvrzení o studiu. Toto potvrzení musí být aktuální a platné pro dané období. V případě, že student pracuje na DPP a jeho měsíční příjem nepřesáhne 10 000 Kč, nemusí odvádět zdravotní ani sociální pojištění. Pokud však jeho příjem překročí tento limit, vztahují se na něj stejná pravidla jako na ostatní zaměstnance.

Důchodci pobírající starobní důchod mají obdobnou situaci. Při práci na DPP se jim do limitu 10 000 Kč měsíčně nestrhává zdravotní ani sociální pojištění. Je však důležité zmínit, že toto pravidlo platí pouze pro příjemce starobního důchodu, nikoli invalidního nebo jiného typu důchodu. V případě překročení limitu 10 000 Kč za měsíc musí i důchodce odvádět pojistné v plné výši.

Specifickou skupinou jsou pracující studenti ze zahraničí, kteří studují na českých školách. Ti musí doložit nejen potvrzení o studiu, ale také další dokumenty potvrzující jejich legální pobyt v České republice. Pro tyto studenty platí stejné limity jako pro české studenty, musí však splnit dodatečné administrativní požadavky.

Je důležité si uvědomit, že i když student nebo důchodce nepřekročí limit 10 000 Kč, musí vždy podepsat prohlášení poplatníka daně, pokud chce uplatňovat slevy na dani. Toto prohlášení lze podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele ve stejném období. Pokud má student či důchodce více dohod o provedení práce současně, může slevy uplatňovat pouze u jednoho z nich.

V případě souběhu více DPP u různých zaměstnavatelů se příjmy pro účely odvodů pojistného posuzují u každého zaměstnavatele samostatně. To znamená, že student nebo důchodce může mít teoreticky více DPP u různých zaměstnavatelů, přičemž u každého z nich může vydělat až 10 000 Kč měsíčně bez povinnosti odvádět pojistné.

Změny v roce 2024 přinesly také nové povinnosti v oblasti evidence příjmů. Zaměstnavatelé musí důsledněji sledovat a hlásit příjmy z DPP, a to i v případech, kdy nedochází k odvodům pojistného. Toto opatření má zamezit případným daňovým únikům a zajistit lepší přehled o příjmech z dohod o provedení práce.

Pro studenty a důchodce je také důležité vědět, že nepřekročení limitu 10 000 Kč neznamená automaticky osvobození od daně z příjmu. Příjmy z DPP se vždy započítávají do celkového ročního základu daně a mohou ovlivnit povinnost podat daňové přiznání, zejména pokud má poplatník příjmy z více zdrojů.

Náležitosti smlouvy DPP

Dohoda o provedení práce musí splňovat určité formální náležitosti, aby byla platná a právně závazná. V první řadě musí být uzavřena písemně, ústní dohoda není právně uznatelná. Ve smlouvě musí být jasně vymezen pracovní úkol, který má být vykonán, přičemž tento úkol musí být konkrétní a jednoznačně definovaný. Nelze tedy jen obecně napsat administrativní práce, ale je třeba specifikovat přesný rozsah činností.

Maximální rozsah práce nesmí přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Toto omezení je velmi důležité a jeho překročení může vést k problémům s úřady. Do smlouvy je nutné uvést předpokládaný rozsah práce v hodinách, který by měl odpovídat zadanému úkolu. Součástí smlouvy musí být také sjednání odměny, která od roku 2024 podléhá minimální hodinové sazbě 112,50 Kč.

V případě, že měsíční odměna přesáhne 10 000 Kč, vzniká povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Proto je důležité ve smlouvě přesně specifikovat způsob výplaty odměny a její výši. Zaměstnavatel musí ve smlouvě uvést místo výkonu práce a dobu, na kterou se DPP uzavírá. Může jít o konkrétní datum nebo období vymezené splněním úkolu.

Další podstatnou náležitostí je uvedení osobních údajů obou smluvních stran. U zaměstnavatele to znamená název firmy, IČO, sídlo a osobu oprávněnou k podpisu. U zaměstnance pak jméno, datum narození, bydliště a číslo bankovního účtu pro zasílání odměny. V roce 2024 je také povinné uvést informaci o způsobu čerpání dovolené, i když u DPP není nárok na dovolenou ze zákona.

Smlouva by měla obsahovat ustanovení o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci, stejně jako povinnost zaměstnance dodržovat vnitřní předpisy zaměstnavatele. Je vhodné zahrnout i ujednání o mlčenlivosti a ochraně důvěrných informací, zvláště pokud zaměstnanec přichází do styku s citlivými daty.

Pro rok 2024 je také důležité ve smlouvě reflektovat možnost práce z domova, pokud je relevantní, včetně způsobu evidence odpracované doby a komunikace se zaměstnavatelem. Smlouva musí obsahovat podpisy obou stran a datum uzavření. Doporučuje se vyhotovit smlouvu ve dvou exemplářích, pro každou stranu jeden. V případě změn v průběhu trvání DPP je nutné uzavřít písemný dodatek ke smlouvě, který musí splňovat stejné formální náležitosti jako původní smlouva.

Ukončení dohody o provedení práce

Dohoda o provedení práce představuje flexibilní pracovněprávní vztah, jehož ukončení má svá specifická pravidla. V roce 2024 je třeba věnovat zvýšenou pozornost především souvisejícím odvodům a administrativním povinnostem. Ukončení DPP může proběhnout několika způsoby, přičemž nejběžnější je ukončení dohodou nebo splněním sjednaného úkolu. Pokud se obě strany dohodnou na předčasném ukončení, je vhodné toto učinit písemnou formou, i když to zákon výslovně nevyžaduje.

V případě, že měsíční odměna z DPP přesáhne v roce 2024 částku 10 000 Kč, vzniká povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Při ukončení takové dohody je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost nahlásit příslušným úřadům, konkrétně zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Odhlášení je nutné provést do 8 dnů od ukončení pracovněprávního vztahu.

Zaměstnavatel musí při ukončení DPP vystavit zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list. Tento dokument obsahuje informace o době trvání zaměstnání, druhu konaných prací, dosažené kvalifikaci, odvodech pojistného a případných srážkách ze mzdy. V případě, že zaměstnanec odpracoval v kalendářním měsíci více než 300 hodin, je třeba tuto skutečnost také uvést.

Důležitým aspektem ukončení DPP je vypořádání všech finančních závazků. Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci veškerou dlužnou odměnu nejpozději v nejbližším výplatním termínu po ukončení dohody. Pokud celková odměna za kalendářní měsíc přesáhla limit 10 000 Kč, musí být provedeny příslušné odvody, a to i zpětně.

V roce 2024 je třeba pamatovat také na daňové aspekty. Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení k dani, má nárok na uplatnění slev na dani i při ukončení DPP. Zaměstnavatel musí vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech za období trvání dohody, které zaměstnanec může využít při ročním zúčtování daně nebo podání daňového přiznání.

Při překročení limitu 300 hodin za kalendářní rok musí být DPP ukončena, jinak by došlo k porušení zákoníku práce. Zaměstnavatel by měl vést přesnou evidenci odpracovaných hodin, aby nedošlo k překročení tohoto limitu. V případě potřeby pokračování pracovní činnosti je nutné uzavřít novou dohodu v následujícím kalendářním roce nebo zvolit jiný typ pracovněprávního vztahu.

Ukončení DPP by mělo být vždy řádně zdokumentováno, včetně předání veškerých pracovních pomůcek, dokumentů a přístupových údajů. Je vhodné sepsat předávací protokol, zejména pokud zaměstnanec pracoval s citlivými údaji nebo měl svěřený majetek zaměstnavatele. Tím se předejde případným budoucím sporům a nejasnostem.