Zákonná dovolená v roce 2024: Na co máte skutečně nárok?
- Základní výměra dovolené podle zákoníku práce
- Podmínky vzniku nároku na dovolenou
- Čerpání dovolené a role zaměstnavatele
- Krácení dovolené a důvody krácení
- Náhrada mzdy během dovolené
- Převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku
- Proplacení nevyčerpané dovolené při ukončení práce
- Dodatková a zvláštní dovolená
- Mateřská a rodičovská dovolená
- Překážky v čerpání dovolené
Základní výměra dovolené podle zákoníku práce
Dovolená v Česku? Pojďme si to projít pěkně po lidsku. Každý, kdo chodí do práce na hlavní pracovní poměr, má ze zákona nárok minimálně na 4 týdny volna za rok. To je takové základní minimum, které vám šéf musí dát, ať děláte cokoli.
Pracujete pro stát? Tak to máte štěstí - státní zaměstnanci si užívají 5 týdnů dovolené ročně. A jestli učíte ve škole nebo na vysoké, je to ještě lepší - celých 8 týdnů odpočinku. Však to taky není žádná legrace stát denně před třídou plnou studentů!
Někteří zaměstnavatelé jsou ještě štědřejší a přihodí týden navíc. Třeba v IT firmách nebo velkých korporátech to není nic neobvyklého. Jen pozor - šéf nemůže podle nálady dávat někomu víc a někomu míň, když všichni dělají stejnou práci.
A kdy vlastně vzniká nárok na dovolenou? Je to jednoduché - musíte u stejného zaměstnavatele odpracovat aspoň 60 dní v roce. Když nastoupíte třeba v půlce roku, dostanete poměrnou část - za každý celý odpracovaný měsíc jednu dvanáctinu roční dovolené.
Někdy se může stát, že vám dovolenou zkrátí - třeba když jste dlouho nemocní nebo na rodičovské. Ale nebojte, nemůžou vám vzít míň, než stanovuje zákon. To by bylo proti pravidlům.
Kdy si dovolenou vybrat? To určuje zaměstnavatel podle rozvrhu. Měl by brát ohled na provoz firmy, ale taky na vaše přání a plány. A pamatujte - aspoň dva týdny byste si měli vybrat vcelku, abyste si pořádně odpočinuli. Tedy pokud se se šéfem nedomluvíte jinak.
Podmínky vzniku nároku na dovolenou
Dovolená v práci - co byste měli vědět?
Základem všeho je mít řádnou pracovní smlouvu. Bez ní si na dovolenou ani nesáhnete, což platí i pro brigádníky na dohodu. Než začnete snít o zaslouženém odpočinku, musíte si u stejného zaměstnavatele odmakat aspoň 60 pracovních dnů v roce. A pozor - den se počítá, jen když odpracujete většinu své směny.
Dobrou zprávou je, že se vám započítává i doba, kdy jste třeba nemohli pracovat kvůli špatnému počasí nebo když firma neměla práci. Stejně tak se počítají státní svátky nebo když si vezmete volno kvůli důležitým osobním záležitostem.
Ze zákona máte nárok minimálně na 4 týdny dovolené za rok. Pracujete ve státní správě? Pak máte nárok na 5 týdnů. A jestli učíte nebo pracujete na vysoké škole, můžete si užít dokonce 8 týdnů volna. V soukromém sektoru vám může zaměstnavatel nabídnout i víc - stačí se dohodnout nebo mít dobrou kolektivní smlouvu.
Co když jste v práci teprve krátce? Za každých odpracovaných 21 dní máte nárok na jednu dvanáctinu roční dovolené. Takže i když nenasekáte těch 60 dní, o dovolenou úplně nepřijdete.
Nemoc, karanténa nebo péče o nemocné dítě? I to se počítá jako odpracovaná doba, ale jen do výše 20násobku vaší týdenní pracovní doby. Maminky na mateřské nebo rodičovské dovolené mají výhodu - jim se započítává celá doba.
Šéf by vám měl dovolenou naplánovat tak, abyste si ji mohli vybrat nejlépe vcelku a do konce roku. Musí při tom myslet jak na chod firmy, tak na vaše přání. A pamatujte - pokud si berete dovolenou na víckrát, aspoň jednou by to měly být dva týdny v kuse. Ale i tady se můžete dohodnout jinak.
Čerpání dovolené a role zaměstnavatele
Určování dovolené není jen tak - hlavní slovo má vždycky zaměstnavatel. Musí sice brát ohled na naše zájmy, ale konečné rozhodnutí je na něm. Aspoň že nás musí informovat dva týdny dopředu, ať si můžeme všechno nachystat.
Základní dovolená jsou čtyři týdny za rok, což není zrovna moc, ale aspoň něco. Státní zaměstnanci a učitelé jsou na tom líp - mají pět nebo dokonce osm týdnů. Nejméně dva týdny si přitom musíme vybrat vcelku - konečně pořádný odpočinek bez přerušování!
Znáte to - přijde léto a najednou je celá fabrika zavřená na celozávodku. To je přesně situace, kdy šéf může nařídit hromadnou dovolenou. Nemůže to ale přehánět - maximálně na dva týdny, u umělců na čtyři. A musí to probrat s odbory, pokud v podniku jsou.
Šéf by se měl postarat o to, abychom si dovolenou vybrali ve stejném roce. Když to nejde, máme čas do konce příštího roku. Třeba když jsme dlouho nemocní, může se dovolená převést i dál.
Za nevybranou dovolenou nám peníze nedají - jedině když končíme v práci. Má to logiku, dovolená je přece od toho, abychom si odpočinuli. Když nám šéf neurčí dovolenou do konce června příštího roku, můžeme si ji určit sami. Stačí to nahlásit dva týdny předem.
Jsou situace, kdy nám dovolenou dát nemůžou - třeba když jsme nemocní, na mateřské nebo na vojně. A měli by myslet i na to, že rodiče potřebují dovolenou hlavně o prázdninách, když jsou děti doma ze školy. To dává smysl, ne?
Krácení dovolené a důvody krácení
Krácení dovolené není nic příjemného, ale bohužel se s tím můžeme v práci setkat. Nejčastěji k tomu dochází, když si někdo bez omluvy nevezme volno a prostě nepřijde do práce. To pak může šéf seškrtat dovolenou až o tři dny za každou takovou absenci - záleží na tom, jak moc průšvih to způsobilo.
Představte si třeba situaci, kdy kolega prostě zmizí na týden bez jediného slova. Jasně že to pak zamává s celým týmem a rozhodí to práci ostatním. Když je někdo dlouhodobě mimo - třeba na neschopence nebo rodičovské - krátí se dovolená postupně: první flek je po 100 směnách, pak za každých dalších 21 dní. Ale pozor, tohle neplatí třeba pro mateřskou nebo když se někdo zraní přímo v práci.
Dobrá zpráva je, že když makáte u stejného zaměstnavatele celý rok, nemůžou vám sebrat víc než dovolenou tak, aby vám zbyly aspoň dva týdny. To je takové záchranné lano, které platí i pro největší průšviháře. Ale když jste v práci kratší dobu, tahle pojistka neplatí.
Šéf vám to samozřejmě nemůže oznámit jen tak mezi dveřmi. I když na to má právo, není to povinnost dovolenou krátit. Když už se k tomu rozhodne, musí to řádně zdůvodnit a všechno papírově podchytit.
Nemůže vám taky jen tak zpětně sáhnout na loňskou dovolenou - to je už passé. Krácení se týká vždycky jen toho roku, kdy se průšvih stal. A rozhodně to nejde použít jako trest za něco jiného, než co přímo říká zákon.
Náhrada mzdy během dovolené
Každý z nás se těší na zaslouženou dovolenou, ale víte, jak je to vlastně s penězi během volna? Během dovolené dostáváte náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku - to znamená, že nepřijdete o své obvyklé příjmy.
Typ dovolené ze zákona | Délka dovolené | Podmínky nároku |
---|---|---|
Základní dovolená | 4 týdny | Pracovní poměr trvající nepřetržitě celý kalendářní rok |
Státní zaměstnanci | 5 týdnů | Zaměstnání ve státní sféře |
Pedagogičtí pracovníci | 8 týdnů | Práce ve školství jako pedagog |
Mladiství do 18 let | 5 týdnů | Věk pod 18 let |
Představte si to takhle: Pracujete celé čtvrtletí, máte základní mzdu, nějaké ty příplatky za přesčasy, možná i nějakou tu odměnu. Z toho všeho se pak vypočítá průměrný hodinový výdělek, který dostanete za každou hodinu dovolené. Je to vlastně fér, ne?
Standardně máme nárok na čtyři týdny odpočinku ročně, což není vůbec málo. Státní zaměstnanci si užívají dokonce pět týdnů a učitelé nebo vysokoškolští profesoři dokonce osm - no není to paráda? A za všechny ty dny dostáváte zaplaceno, jako byste byli v práci.
Co když během roku dostanete přidáno? Žádný strach! Váš zaměstnavatel to musí zohlednit i při výpočtu dovolenkových peněz. A ty mimořádné odměny, co jste dostali? I ty se počítají!
Nemůžete si vzít dovolenou a šéf vám nabízí proplacení? Tak to bohužel nejde. Nevyčerpanou dovolenou lze proplatit pouze při ukončení pracovního poměru. Je to logické - dovolená má sloužit k odpočinku, ne k vydělávání extra peněz.
A co když na dovolené onemocníte? Dovolená se přeruší a dny nemoci se nepočítají. Totéž platí, když musíte pečovat o nemocné dítě. Vaše dny volna vám zůstanou na později, když budete skutečně fit a můžete si je užít.
Někdy firmy vyhlásí celozávodní dovolenou, třeba když se modernizuje výroba nebo je období klidu. Nemůže to být ale déle než dva týdny a musíte to vědět dva měsíce dopředu - to dává smysl, že?
Převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku
Kdy vlastně můžete převést dovolenou do dalšího roku? Je to docela běžná situace, se kterou se asi každý z nás někdy setkal.
Základní pravidlo je jasné - dovolenou byste měli vyčerpat v tom roce, kdy na ni vznikl nárok. Život ale není černobílý, že? Někdy prostě nestihnete dovolenou vyčerpat, třeba když onemocníte nebo jste na mateřské.
Představte si situaci: blíží se konec roku a vy ležíte doma s komplikovanou zlomeninou. V takovém případě vám šéf musí umožnit vybrat si dovolenou nejpozději do konce června příštího roku. A co je super - pokud vám to do té doby neumožní, můžete si termín určit sami. Stačí to jen napsat s dvoutýdenním předstihem.
Pamatujte si - o dovolenou nepřijdete ani po Silvestru. To je důležité vědět, protože někteří šéfové se snaží tvrdit opak. Nejčastěji se dovolená převádí při dlouhodobé nemoci nebo když jste na mateřské či rodičovské. To je naprosto v pořádku a nikdo vám to nemůže zakázat.
Pozor ale na šéfy, kteří by vás nutili převádět dovolenou jen proto, že se jim to hodí. To je proti zákonu a klidně si můžete stěžovat na inspektorátu práce. Když končíte v práci, musí vám nevybranou dovolenou proplatit - a to i tu převedenou z minulého roku.
Hromadit dovolenou není dobrý nápad. Jasně, někdy to nejde jinak, ale přece jen - odpočinek potřebujeme průběžně, ne až nám z toho rupnou nervy. Však to znáte - když jste přetažení, práce vám nejde od ruky a ještě se vám může zhoršit zdraví.
Šéf vám může dovolenou i nařídit, ale musí to říct dva týdny dopředu. Samozřejmě se můžete dohodnout i na kratší době, když vám to vyhovuje. Hlavní je, aby to dávalo smysl jak pro firmu, tak pro vás.
Proplacení nevyčerpané dovolené při ukončení práce
Končíte v práci a zajímá vás proplacení dovolené? Ze zákona máte nárok na kompenzaci každého nevyčerpaného dne. Je to vlastně jednoduché - co nevyčerpáte, to vám musí zaměstnavatel proplatit, ať se mu to líbí nebo ne.
Představte si třeba situaci, kdy v červnu měníte práci a zbývá vám ještě 10 dnů dovolené. Nemusíte se bát, že o ně přijdete - zaměstnavatel vám je musí proplatit podle vašeho průměrného výdělku. A co je fajn? Započítávají se i všechny vaše příplatky a odměny z posledního čtvrtletí.
Každý má ze zákona nárok minimálně na 4 týdny dovolené ročně. Pracujete pro stát? Pak máte nárok na 5 týdnů. A učitelé nebo akademici si mohou užít dokonce 8 týdnů volna ročně. Není to špatné, co říkáte?
Pozor ale na jeden důležitý moment - šéf vás nemůže nutit vybrat si dovolenou během výpovědní doby, pokud to nebylo předem domluvené. A co když končíte uprostřed roku? Za každý odpracovaný měsíc vám náleží jedna dvanáctina roční dovolené.
Peníze za nevyčerpanou dovolenou musíte dostat nejpozději s poslední výplatou. Kdyby vám je zaměstnavatel nechtěl proplatit, máte tři roky na to se ozvat - klidně i soudní cestou.
A ještě jedna praktická rada - když plánujete odchod z práce, je lepší se předem domluvit, jestli si dovolenou vyberete nebo necháte proplatit. Ušetříte si tím spoustu starostí a možných nedorozumění na obou stranách.
Dodatková a zvláštní dovolená
Pracujete v náročných podmínkách? Pak byste měli vědět o svém právu na extra volno! Každý, kdo maká v těžkých nebo zdraví škodlivých podmínkách, má nárok na týden dovolené navíc. Představte si třeba horníky v dolech nebo dělníky v tunelech - ti všichni si zaslouží odpočinek navíc.
Jasně, není to jen tak - musíte si to odpracovat. Za každých 21 odpracovaných dnů v těžkých podmínkách máte nárok na jednu dvanáctinu dodatkové dovolené. A co je super? I když onemocníte kvůli práci nebo se vám stane pracovní úraz, tyhle dny se vám do toho taky počítají.
Speciální kapitolou jsou státní zaměstnanci a bezpečnostní složky. Policisti nebo vojáci z povolání mají svůj vlastní systém zvláštní dovolené - však si to za tu náročnou službu zaslouží, nemyslíte?
Šéf musí poctivě zapisovat všechny vaše odpracované směny v těžkých podmínkách. Nemůže se na to vykašlat, protože inspektorát práce si to může kdykoliv zkontrolovat. A když náhodou nestihnete dovolenou vyčerpat? Žádný stres - máte na to čas až do konce příštího roku.
A kdybyste náhodou z práce odcházeli? Nevyčerpaná dodatková dovolená se vám proplatí podle vašeho průměrného výdělku. Na rozdíl od běžné dovolené vám ji nemůžou zkrátit - to je vaše jistota!
Mateřská a rodičovská dovolená
Být rodičem v Česku znamená spoustu radostí, ale taky starostí o papírování. Mateřská dovolená začíná typicky měsíc a půl před porodem - to je čas, kdy už většina nastávajících maminek stejně myslí hlavně na miminko a ne na práci. Trvá celkem 28 týdnů, a když přijdou na svět dvojčátka nebo vícerčátka, prodlužuje se na 37 týdnů. Během téhle doby dostáváte 70 % z platu, což není úplně málo.
Pak nastupuje rodičovská - a tady už je to zajímavější. Můžete zůstat doma až do třetích narozenin děťátka, a co je super - může si ji vzít máma i táta. Třeba se můžete i vystřídat! Zaměstnavatel vám to musí umožnit, to je dané zákonem. A nemůže vás v téhle době vyhodit, i kdyby se mu to nelíbilo.
Peníze jsou samozřejmě důležité - na rodičovské máte k dispozici celkem 300 tisíc (u vícerčat dokonce 450 tisíc). Můžete si sami rozhodnout, jak rychle je vyčerpáte. Někdo radši bere víc peněz kratší dobu, jiný míň, ale déle - záleží na vaší situaci.
Co je fajn vědět - po návratu do práce vás musí vzít zpátky na vaši původní pozici. Když to nejde, musí vám najít něco podobného. A během rodičovské si můžete přivydělávat - klidně i u svého zaměstnavatele na částečný úvazek, když se domluvíte.
Nezapomeňte, že během mateřské se vám normálně načítá dovolená, jako byste byli v práci. Na rodičovské už to tak není, což je dobré vědět dopředu. A kdyby nastaly nějaké složité životní situace? I na ty zákon myslí a chrání vás.
Dovolená je čas, kdy můžeme na chvíli zapomenout na pracovní povinnosti a věnovat se odpočinku, který nám ze zákona náleží. Je to právo každého zaměstnance, které by mělo být respektováno a dodržováno.
Radmila Procházková
Překážky v čerpání dovolené
Máte dovolenou a najednou onemocníte? Nebo plánujete rodičovskou? Je dobré vědět, jak to vlastně s dovolenou funguje. Pojďme si to vysvětlit jednoduše a prakticky.
Základní pravidlo je jasné - dovolenou musíte většinou vyčerpat do konce roku. Váš šéf by měl naplánovat dovolenou tak, aby vyhovovala jak firmě, tak vám. Představte si, že pracujete v obchodě - asi těžko dostanete volno před Vánoci, když je největší nápor zákazníků.
Život ale není vždycky podle plánu. Třeba si naplánujete letní dovolenou, ale týden před odjezdem si zlomíte nohu. Nebo zjistíte, že čekáte miminko. V takových případech se dovolená přerušuje nebo odkládá.
Nejčastěji se to stává při:
- nemoci
- mateřské dovolené
- rodičovské dovolené
Co když nestihnete dovolenou vyčerpat do konce roku? Nepropadne vám! Šéf musí zařídit, abyste si ji vybrali nejpozději do konce příštího roku. A pozor - pokud vám ji neurčí do konce června, můžete si termín určit sami. Stačí to nahlásit dva týdny dopředu.
Specifická situace nastává s rodičovskou dovolenou. Když jste na rodičovské, šéf vám nemůže nařídit dovolenou - to by asi stejně nedávalo smysl, že? Nevyčerpaná dovolená na vás počká, až se vrátíte do práce.
A co dlouhodobá nemoc? I tady platí, že o dovolenou nepřijdete. Někdy se může stát, že se vám dovolené nakupí i z několika let - třeba když jste dlouho nemocní nebo na rodičovské. Ale nebojte, nárok vám zůstává.
Publikováno: 18. 06. 2025
Kategorie: právo